Nebojácní objevitelé

Vždycky jste měl pocit, že muži by měli být ti nebojácní objevitelé, kteří poznávají a dobývají svět a ženy by měly být těmi strážkyněmi domácího krbu, které se v životě podívají nejdále do hlavního města své země a to maximálně jednou v životě a jejich hlavním údělem je samozřejmě pečovat o děti, kterých by měly porodit co nejvíce a také o manžela, když už jednou za čas zmožený strastmi cestování po světě dorazí domů. Alespoň tak se to u vás doma vždycky tradovalo a vy jste tuto tradici podporoval, protože ji považujete za užitečnou a pro společnost dobře vymyšlenou.

A strážkyně domácího krbu

Jenže to vypadá, že v moderní době se to nějak zašmodrchalo. Stačí jedna generace navíc a už je všechno úplně jinak. Komunismus padl a doma už nemusí sedět nikdo, tedy nejen muži, ale ani ženy, které se mezitím vymanily z pout náboženských a rodinných tradic a jezdí si po světě naprosto nevázaně, jako by se nechumelilo. A ono se opravdu nechumelí, neboť dokonce i ve vaší rodině, kde jste vždy živil staré dobré tradice, se objevila černá ovce. Vaše dcera vám včera oznámila, že ji zlákala Nový Zéland práce a že se tam chystá odjet. A vy s tím nic nenaděláte.